 NORSKO ŠPICBERKY |
 ŠVÉDSKO |
 FINSKO |
 DÁNSKO |
 GRÓNSKO |
 FAERSKÉ OSTROVY |
 ISLAND |
 LAPONSKO |
 IRSKO |
 LITVA |
 LOTYŠSKO |
 ESTONSKO |
 PETROHRAD |
Dánové a cyklistika ( z knihy Sever, za kamna vlezem)
Kolo je pro Dány stejně přirozené jako lyže pro jejich severní sousedy Nory. Šlape se na něm v plavkách i v oblecích s kravatami. pán i kmán, ministr i tulák, v sedlech jsou si všichni rovni. Značka bicyklu přitom v žádném případě nepředurčuje jejich společenský status.
Hlavní město Kodaň vás počtem svých cyklistů ve všední den doslova omráčí. Speciální, zřetelně označené stezky jsou doslova na každém kroku. Neznám jejich délku v metropoli samotné, ale po celém Dánsku jich prý naměříte plných pět tisíc kilometrů. Nezapomeňte přitom, že jde o stát s pouhými třiačtyřiceti tisíci čtverečních kilometrů a pěti miliony obyvatel.
Tradiční Cyklistův den láká každoročně do kodaňského centra tisíce nadšenců. Na náměstí před radnicí se setkávají již letití známí a znovu a znovu vzpomínají, jaká byla kola za starých dobrých časů a jak se šlape nyní. Historky, které se ozývají, připomínají vše od hrdinských bájí a zážitků z lítých bojů až po zábavnou a zaručeně pravdivou rybářskou latinu.
Ve třicátých letech byl zdejší rozvoj cyklistiky čistě pragmatický. Šlo o nejlevnější způsob, jak se přemísťovat z jedné lokality do druhé. Při nedávném zdražení benzinu se staré časy z části připoměly, tvrdit však, že při jízdě na bicyklu myslí lidé za řídítky jenom na peníze, by bylo křivdou. Životní úroveň je tu, stejně jako i jinde na severu, velmi vysoká. Automobil si může dovolit daleko víc Dánů, než je těch, kteří jej skutečně vlastní. Přesto je podle statistik počtu aut v porovnání s počtem obyvatel Dánsko na jednom z posledních evropských míst.
Ve vzduchu je tenhle poměr cítit. Zejména v létě lze radost z větru svištícího kolem vlajících, sluncem ozářených vlasů nahradit jen máločím. Lékaři i ekologové zaplesají. Stejně jako vaše srdce.
Celé rodiny si se začátkem prázdnin vyspraví svá kola a obloží jje zavazadly podobně jako Indové své slony nebo Arabové velbloudy. Nedejte se však zmýlit skutečností, že nejvyšším dánským bodem je jen 175 metrů vysoký vrch Himmelberget, což v poněkud paradoxně znějícím překladu znamená Nebeská hora. I malé terénní vlnovky vám za vydatného protivětru umějí dát pěkně zabrat. Nevěříte-li, zkuste to, po zkoušce si přitom dobře zapamatujte odpověď svých stehenních svalů.
Unavíte-li se předčasně, lehněte si do trávy a pozorujte dánské nebe. U pobřeží mjste na tom ještě líp. Stačí jen několik kroků a můžete se zchladit vlnami klidného a na mělčinách dokonce i teplého Baltského moře. Večer po dobře odšlapané práci si pak sedněte do jedné z bezpočetných hospůdek a radost z kola spojte s potěšením z krásně oroseného tuborgu.
Jistý literát jménem Flann O´Brien jednou napsal, že lidé, kteří stráví většinu svého života jízdou na kovovém bicyklu přes kamenitá rejdiště jeho osady, přizpůsobují svou osobnost následkem výměny atomů mezi kolem a člověkem osobnosti svého bicyklu. Divili byste se, podtrhl tento muž ironicky, kolik je těch, kteří jsou napůl lidmi a napůl jízdními koly.
Nevím, kde O´Brienova osada vlastně leží. Jeho slova mohou však stejně dobře platit o Dánech. Lidí, kteří v Království dánském splývají se svým bicyklem , je čím dál víc. A rozhodně se za to nestydí.
autor: Tomáš Sniegoň
Tiskni stránku
Mapa webu